Folgen
-
První kolo přijímacích zkoušek na střední školy skončilo pro většinu dětí úspěšně, dostaly se na vysněný obor. Zároveň je ale v zemi aktuálně šest tisíc dětí a jejich rodin, které neuspěly ani na jedné ze tří vybraných středních škol.
Neúspěch nezlehčujte, některé děti jsou teď skutečně velmi nešťastné. Role rodičů spočívá v tom, vymyslet v klidu plán B, radí v podcastu Jak být lepší zkušená dětská psycholožka Jana Zapletalová. Co dělat, aby se z přijímaček nestalo trauma na celý život? -
Radikální upřímnost. Sousloví, které vzbuzuje respekt a ostražitost. Podle psychologa a psychoterapeuta Sebastiana Jamese má hlavně navodit důvěru. Umožňuje také verbalizovat vyvrcholení emocí, které zažíváme a běžně potlačujeme.
Radikální neznamená extrémní, ale vybízí jít ke kořenům komunikace, k emocím. „Na workshopech se učíme mluvit ‚emočtinou‘,“ říká Sebastian James. Hlavní komunikační nástroje nejsou slova, ale právě emoce. Emoce nás informují o našich potřebách a lidé mají problém vnímat je jako zpětnou vazbu. -
Fehlende Folgen?
-
Tento rok začalo jaro podstatně dříve, změna je spojená s výkyvy teplot a lidský organismus jim musí čelit. S oteplením začaly kvést stromy a naše imunita je vystavena alergenům. Imunolog a alergolog Radek Klubal v podcastu Jak být lepší radí, jak o sebe pečovat, jakým mýtům se vyhnout a jak využívat technologie v monitorování našeho organismu.
-
Procvičovat, ale neučit se už nic nového. A těsně před zkouškami spíše odpočívat. Jak prožít posledních pár dnů do přijímaček na střední školu? Nový díl podcastu Jak být lepší probírá toto téma s Ondřejem Lněničkou z pražské Základní školy profesora Švejcara.
-
Měl by každý v byznysu mít svého kouče? Psycholožka a certifikovaná koučka Lenka Šilerová tvrdí, že jich ročně v Česku systém vychrlí kolem tisícovky. Na rozdíl od psychologů či terapeutů se za kouče ale u nás může prohlásit každý. Podle čeho najít profesionála, který opravdu pomůže?
Kdy vyhledat kouče? Jaká je v České republice kvalita koučů? Na co si dát pozor a jak můžeme být díky koučovi lepší? -
Proč se v současném světě znovu rozhořelo tolik starých sporů? Stojí za tím nenaplněné psychologické potřeby obou stran konfliktu. Jak vysvětluje sociální psycholožka Sylvie Graf, věda dokáže pojmenovat, co se v takové společnosti v tu chvíli děje.
„V našich výzkumech vidíme, že lidé i třicet let po skončení války mají s druhou stranou velmi málo kontaktů. Jde vlastně o takovou neformální segregaci, kdy se lidé od sebe navzájem oddalují,“ popsala v podcastu. -
„Mám rád, když mají věci řád, ale v pediatrii musíme být především lidští,“ je přesvědčen jeden z nejznámějších dětských lékařů v zemi Hynek Canibal. „Rodič je pro nás součástí dítěte, žádná návštěva.“
Dětské oddělení havířovské nemocnice vsadilo před lety na zcela jiný přístup k pacientům, než bylo tehdy běžné. Na rodiče malých pacientů nepohlíželi jako na návštěvu, ale nechali je doprovázet dítě léčbou, a to ve velké většině včetně operačního sálu nebo jednotky intenzivní péče. -
Dech dokáže zadržet na osm a půl minuty, zvládne plavat pod ledem a potopit se do hloubky dvaapadesáti metrů. David Vencl je český freediver a otužilec, držitel několika světových rekordů, kaskadér a také spisovatel a učitel. Na svých workshopech radí, jak s dechem pracovat, zvládat stres a dostat sám sebe do klidu.
„Při otužování a potápění na nádech dostaneme své tělo do prostředí, které je z dlouhodobého hlediska smrtelné. Tedy že když nevylezu včas z té vody, tak umřu. A já těm lidem musím nejdřív vysvětlit, jak tělo funguje a jak se dostat do stavu, kdy hlava už nic neřeší,“ říká potápěč. -
Lucie Horníková se už více než dvacet let věnuje problematice domácího násilí, k níž se dostala náhodou. Během covidu začala spolupracovat i s online psychoterapeutickou platformou Hedepy, kde prostřednictvím videohovorů nabízí pomoc obětem fyzického, psychického i sexuálního napadání.
-
V Jižní Koreji jsou pedagogové jeho typu celebritami na úrovni zpěváků či herců. V Česku je Václav Fořtík znám sice užšímu, ale také vlivnému okruhu lidí.
Fořtík provozuje Centrum nadání, v minulosti byl předsedou Mensa klubu i odborným poradcem soutěže Nejchytřejší Čech. Je také autorem publikací pro děti, kterým „látka probíraná běžně na základní škole nestačí“. -
Jak se naučit v životě správně řešit konfikty? Proč je důležitý tón hlasu a jaká slova a věty bychom neměli nikdy používat? Odpoví nejznámější profesionální vyjednavač Radim Pařík.
-
„Často si mě lidé najímají třeba ve chvíli, kdy je čeká důležitá konference, vystoupení před zaměstnanci nebo nějaký proslov na veřejnosti,“ tvrdí Štěpánka Duchková, moderátorka, která se posledních dvacet let zabývá mediálními tréninky a školením prezentačních dovedností. Najímají si ji manažeři, obecně lidé z byznysu, ale také i politici. Radí se s ní například o tom, jak správně učesat projev a jak zaujmout publikum.
-
Hokejový trenér a mentální kouč Marian Jelínek spolupracoval se špičkami českého sportu: Jaromírem Jágrem či Karolínou Plíškovou, radí ale i manažerům. V novém díle podcastu Jak být lepší dává tipy, jak se zbavit strachů a kde najít klíč ke spokojenosti.
-
Je přesvědčený, že pacienty s vážnou depresí můžeme léčit psychedeliky a jejich účinek si také sám na sobě vyzkoušel. Prožil si tak prý vlastní smrt nebo dezintegraci ega.
„Pomocí psychedelik můžeme léčit většinu depresí, a to včetně těch nejtěžších. Zároveň se domnívám, že i pro zdravé lidi, které nic netrápí, to může být obohacující zážitek, který nás může udělat v mnoha smyslech lepšími,” tvrdí psychiatr a profesor Jiří Horáček, vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví. Sám se vědeckému zkoumání psychedelik věnuje už čtvrtstoletí. -
Slibují štěstí, lásku nebo i víc peněz. Takzvaní psychošmejdi: lidé, kteří nemají potřebné vzdělání, ale nabízejí psychoterapie, na nichž si postavili svůj byznys. Podle Lukáše Krčila, šéfa online psychoterapeutické platformy Hedepy, jde o rozšířený fenomén a velký problém dnešní doby.
Kde hledat kvalitního terapeuta a na co si dát při výběru pozor? Co lidé s terapeuty nejčastěji řeší? A pro koho je vhodná online terapie? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší o zdraví, seberozvoji a work life balance. -
Dřív to bylo cvičení pro pár nadšenců, dnes obrovský trend a také byznys. Vnímání jógy změnil mimo jiné nástup instagramu, kdy se stala přístupnější masám.
Podle Jana Zahradníka, který je majitelem jednoho z nejstarších a největších jógových studií v Praze Yogame, není však komercionalizace jógy prvoplánově špatná. „Jóga tak k sobě přitáhla víc lidí, mnozí se zbavili předsudků, které se v souvislosti s jógou dřív objevovaly. Lidé jógu dnes vnímají často jen jako fyzické cvičení, i to je v pořádku. Jóga je však mnohem víc, je to také filosofie i životní styl,“ tvrdí Zahradník.
Jak a proč začít s jógou? Pro koho je vhodná? Jak se vyznat v jednotlivých stylech a jak si najít správného lektora? To jsme s Janem Zahradníkem podrobně probrali v tomto díle podcastu Jak být lepší, který se věnuje seberozvoji, zdraví a work life balance. -
Nezaměstnanost v Česku je stále rekordně nízká a pohybuje se kolem tří a půl procent. Firmy těžko shánějí kvalitní pracovníky, což nahrává všem, kteří hledají práci.
„Mladí lidé bez zkušeností si dnes při nástupu často říkají o nadstandardní peníze. Firmy na to vzhledem k situaci na trhu často přistupují s tím, že si je vychovají a investují do nich,“ tvrdí Tomáš Urban, HR Business Partner ze společnosti Manpower Group. -
Pocity štěstí v našich životech mají tvar křivky U. Nejvíc šťastní jsme jako děti, pak to klesá. Nejméně šťastní jsme potom kolem čtyřiceti let a pak se zase cítíme lépe. Pocity štěstí ale můžeme prý sami ovlivnit.
„Například tím, že se budeme sami v něčem posouvat, vzdělávat se, dávat si nějaké mety, v něčem se zlepšovat. To je dokázané a smysluplné. Jde o rozvojové cíle, nikoli výkonové cíle. Například si dáme za cíl udělat stojku, nebo se naučit cizí jazyk. To nám svědčí. Naopak příliš usilovat o samotné štěstí není cesta k tomu být šťastnější,“ tvrdí věhlasný kouč nejen manažerů Radvan Bahbouh. -
Nejprve ta špatná zpráva: stárnout prý začínáme už ve 25 letech. A teď ta dobrá: omládnout se dá až o dvacet let. V novém díle podcastu Jak být lepší to tvrdí lékařka Monika Golková.
„Platí, že jsme to, co jíme. Můžete mít na něco intoleranci, aniž si to uvědomujete. A tělo se tak vyčerpává zánětem, se kterým bojuje,“ tvrdí Monika Golková, která je zároveň majitelkou antiaging kliniky. Strava a pohyb jsou podle ní základními pilíři zdraví a dlouhověkosti. -
„Pokud pravidelně trénujete, jíte zdravě a staráte se o sebe, zvyšujete mimo jiné šanci na to, že najdete kvalitnějšího partnera. Jednak budete nejspíš přitažlivější, ale také víc sebevědomí, budete vitálnější a také budete mít víc energie pro různé aktivity. Takže je větší šance, že najdete partnera, jenž bude disponovat stejnými rysy,“ tvrdí Michal Vrátný, známý pod přezdívkou Radar.
Zakladatel úspěšné sítě tělocvičen Železná koule tvrdí, že mnoho aspektů fyzického a mentálního zdraví máme sami pod kontrolou, a navíc se prý při pohybu vylučují takzvané molekuly naděje. Pravidelným pohybem lze také úspěšně bojovat proti stárnutí. - Mehr anzeigen